Přeskočit na obsah

Manganistan vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Manganistan vápenatý
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevManganistan vápenatý
Sumární vzorecCaMn2O8
VzhledFialová krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS10118-76-0
Vlastnosti
Molární hmotnost277,949 9 g/mol (bezvodý); 350,011 2 g/mol (tetrahydrát)
Teplota rozkladu140 °C; tj. 413 K
Hustota2,49 g/cm³ (bezvodý)
Rozpustnost ve voděPro tetrahydrát:

331 g/100 g (H2O) (14 °C)

338 g/100 g (H2O) (25 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Rozpustný v kapalném amoniaku; reaguje s ketony, aldehydy a alkoholy
Struktura
Krystalová strukturaKosočtverečná
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
R-větyR8, R22, R50/53
S-větyS2, S60, S61
NFPA 704
0
2
0
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manganistan vápenatý je fialová, anorganická sloučenina se vzorcem Ca(MnO4)2. Tato látka sama o sobě je poměrně stabilní, v kombinaci s organickými materiály či silnými kyselinami se však stává nebezpečnou.

Tuto látku je možno v laboratorních podmínkách vyrábět reakcí manganistanu draselného a chloridu vápenatého, vzniká manganistan vápenatý, ale vzniká i chlorid draselný, který je ve vodě docela dobře rozpustný, proto je to těžko odstranitelná kontaminace.Rovnice probíhá následně:
2KMnO4 + CaCl2 → Ca(MnO4)2 + 2KCl
Oddělení těchto látek se provádí při snížené teplotě, kolem 0 °C, kdy je rozpustnost chloridu draselného nejnižší, cca 28 g/100 g (H2O).

Další možností výroby jest reakce manganistanu hlinitého a oxidu vápenatého. Při reakci vzniká jako vedlejší produkt oxid hlinitý a malé množství hydroxidu hlinitého, které jsou nerozpustné, a dají se tedy jednoduše oddělit od manganistanu vápenatého. Reakce probíhá za zvýšené teploty, a bez přítomnosti vody. Probíhá dle rovnice:

2 Al(MnO4)3 + 3 CaO → 3 Ca(MnO4)2 + 2 Al2O3

Nakonec se produkty oddělují rozpuštěním ve vodě a filtrací.

Tato látka se při zahřívání na cca 140 °C rozpadá na oxid manganičitý, oxid vápenatý a kyslík, dle rovnice:
2Ca(MnO4)2t→ 2 CaO + 4 MnO2 + 3 O2
Proto je tato látka oxidačním činidlem (podstatně slabším, než kupříkladu manganistan draselný). Při kontaktu s organickými materiály (alkoholy, ketony, aldehydy, sulfid uhličitý, benzen, benzín, estery a ethery) se může vznítit, popřípadě explodovat, někdy je potřeba mírné zahřátí.
Reaguje s kyselinou sírovou za vzniku kyseliny manganisté, a následně oxidu manganistého, který je rovněž explozivní:
Ca(MnO4)2 + H2SO4CaSO4 + 2HMnO4CaSO4 + Mn2O7 + H2O
Nereaguje tak se všemi, kyselinami kupříkladu s kyselinou chlorovodíkovou uvolňuje plynný chlór:
Ca(MnO4)2 + 22HClCaCl2 + 8Cl2 + 2MnCl2 + 8H2O + 3H2

Tato látka se experimentálně používá na bělení zubů, dále tato látka má dezinfekční účinky, nepoužívá se však příliš často.

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]

Při kontaktu roztoku látky s kůží vzniká na místě hnědo-černá skvrna, která po čase zmizí. Zmizení této skvrny se dá urychlit kupříkladu použitím kyseliny octové, stejně tak se dá vzniká skvrna odstranit z oblečení. V případě kontaktu této látky s očima často dochází k poškození zraku, či až oslepnutí.